Invocatio Elementalium aneb Příliš mnoho slov

Piter

 

Duše militaristova se zachvěla očekáváním – další Fabián na pultech! Koho tentokrát rozseká elitní jednotka kosmických mariňáků? Nebo snad budou mít hody příšery na opuštěné planetě? Ale co to? Nejmenoval se ten spisovatel původně nějak jinak?

Militaristova duše může opět v klidu spát – slovenský autor Dušan „Duke“ Fabian nemá se svým jmenovcem téměř nic společného, snad jen jméno a spisovatelské vlohy. Autorova prvotina (v ČR vydána česky) patří ke zcela jinému žánru než military SF. Již název napovídá, že půjde o fantasy a duchařinu. Je to ovšem oblíbená fantasy situovaná do současnosti, kde věci nejsou, jak se zdají být. Poslední dobou máme na toto téma štěstí – Gaiman nám ukazuje nelehký život potomků pavoučího boha, Mieville vyslal do ulic syna krysího krále proti Krysaři a Fabian posílá na nebohého bankovního úředníka Ábela přímo elementály.

Je všeobecně známo, že elementál je ztělesněním jednoho ze živlů – oheň, voda, země, vzduch. To zní zajímavě, ale v podání autora jde o pouhé názvy, které nejsou dále nijak podstatně využity. Elementálové jsou v jeho pojetí démoni z astrálních sfér.

Hrdina románu se jmenuje David Ábel a ze zvědavosti jsem si ověřil četnost tohoto jména v telefonním seznamu ve velkých slovenských městech. V Košicích jeden, v Bratislavě třináct záznamů, tj. ve skutečnosti mnohem více osob s tímto příjmením. David ani jeden. Tím také naznačuji, že se část děje odehrává na Slovensku, což jistě mnozí ocení. SF a F románů odehrávajících se v našich krajích není mnoho.

Hrdina je vržen do víru událostí, když omylem schytá kletbu určenou krasavici, kterou hrdina gentlemansky ochraňuje. Následně krasavice, obdařená mnohými magickými silami, ochraňuje pro změnu hrdinu. Kletbou získává hlavní postava jistou míru nadpřirozených sil – čert ví proč, tak to prostě funguje. A svět už najednou není tím, čím se zdál být. Náhle je všude plno podivných bytostí, magických míst a zvláštních událostí. Možná to zní romanticky, ale autor vše popisuje očima skeptického a zmateného hlavního hrdiny a žádná romantika se nekoná.

David Ábel je hrdina knihy, ale nezamýšleně se stává spíše komickou figurkou. Jak jinak by mohl působit bankovní úředník obklopený mágy, démony, vílami, vlkodlaky a možná přijde i drak Gorynič. Hrdina je vláčen událostmi války mágů a je spíše trpěným statistou, který by se neměl plést pod nohy „dospělým“.

Tím se dostávám k jednomu ze záporů knihy – román má snahu řadit se mezi akční, ale není lehké napsat akční knihu, když je hrdinou člověk mezi neprůstřelnými superhrdiny. Žádné speciální vybavení se neobjevuje ani žádný upír nejeví snahu hrdinu kousnout a trošku ho zneprůstřelnit – stále je to běžný člověk našeho času. Román místy sklouzává od pokusů o akční děj až ke „komunální satiře“ – hrdina se opíjí do němoty a pak trpí následky, případně krade na letišti zavazadla, neboť se do ciziny vypravil bez haléře v kapse.

Z jedné strany oceňuji knihu s „normálním“ hrdinou, ale na druhé straně je to docela nuda. A to je druhý a podstatnější zápor – román je špatně gradovaný a polovinu času se líně vleče a zadrhává o zbytečné popisy. Drsné škrty nakladatele by knize výrazně pomohly.

Závěrem mohu ocenit použití známého prostředí a snahu o inovace v žánru, ale zároveň musím dodat, že inovace zůstaly v půli cesty a kniha nutně potřebuje seškrtat o třetinu, neboť trpí akutní ukecaností na úkor plynulosti děje. Výsledek není špatný, ale čestné místo v mé knihovničce rozhodně zastávat nebude.

 

    * Fabian, Dušan D.: Invocatio Elementalium, vydal: Wales 2006, přeložil: Robert Pilch, obálka: Aleš Marenčík, 432 stran / 249 Kč.

 

 

http://www.fantasya.cz/clanek/fabian-dusan-d-invocatio-elementalium