Něco je jinak aneb chvalozpěv na pivo v plechovce

Roman Kresta

 

            Někoho by snad napadlo, že to je další kniha od Mariňáka Fabiána? Ale ne, něco je jinak, nepleťte si to a dobře zapamatujte - tohle je jiný Fabian. Košický rodák Dušan Fabian se odvážně pustil na pole již nejednou orané aby do něj zasel svůj docela zajímavý příběh. Pro ty, co rádi škatulkují to je i jiný žánr, podle některých kolegů prý urban fantasy. S tím nesouhlasím, tohle se do žádné škatulky nevleze a už vůbec nechápu, proč každý náznak neobvyklých schopností implicitně řadí knihu do fantasy. Tohle mi připadá jako velice dobrý příběh z dnešního světa na pomezí reality, přesně jak to mám rád a slova o jakékoliv fantasy mne v této souvislosti vůbec nenapadají.

            Invocatio elementalium je ne zcela právem přirovnáváno k Lukjaněnkovi či Gaimanovi, i když v některých místech, obzvlášť v úvodu by se to tak mohlo jevit. Ale po relativně profláknutém a tendenčním úvodu - nic netušící bankovní úředník se ve snaze ochránit dívku zaplete do věcí tajemných až magických - se pomalu a jistě rozjíždí akční příběh, který hlavního hrdinu vymete z Košic až do Dánska a zpět a při té příležitosti jej protáhne kusem Evropy.  Přibližně do poloviny se příběh odvíjí poklidnějším tempem, hlavní linii zde autor drží na (místy košatém) dialogu a nutném zlu každé fantastiky - vysvětlení reálií, souvislostí a pravidel jeho světa. V druhé půli románu se pak rozjíždí nefalšovaná akční zápletka, intriky a taktizování, nahánění padoucha a původce všech problémů přes půl Evropy a odhalování dalších překvapivých skutečností. A také se dovíme, že není špatné mít v autě mezi nepovinnou výbavou vedle ručních palných zbraní a další podobně zaměřené výzbroje také nějaké to v plechu balené pivo. Zde jen malá nápověda proč - někteří mágové mají na plechovkové pivo smrtelnou alergii, více neprozradím, vychutnejte si to...

            Jistě, srovnání se slavnými  autory je na místě, i když dneska vymyslet originální jádro dobrého příběhu, zasadit do originálního světa je už docela problém. Většina již byla napsána, zfilmována či jinak předvedena a tak to má začínající autor těžké, vždy bude k někomu přirovnáván a poměřován s již vydanými knihami a filmy. Na druhou stranu, většina autorů naštěstí slepě neopisuje, mnohdy se do podobného světa a děje trefí čirou náhodou a bez předchozí znalosti konkurence, což je ostatně i tento případ - Fabian se přiznává, že Gaimana pochopitelně zná a je to jeho oblíbenec (tudíž ho nutně musel ovlivnit), ale Lukjaněnka dříve neznal a shoda některých, ale fakt jen některých prvků děje je čistě náhodná (což ovšem nemůžu posoudit, na Lukjaněnka jsem zatím nenašel čas, takže mám mezeru ve vzdělání).

            Invocatio elementalium má, coby autorova románová prvotina, nesporně úspěch. Vychází v původním znění na pokračování ve Fantázii, česky se tohoto úkolu na výbornou zhostil Wales v osobě Roberta Pilcha a mluví se o překladu v Polsku. Dobrý příběh, znalost reálií v ději použitých (autor pobýval pracovně právě v Dánsku), solidní podpora a pomoc zkušenějšího kolegy (ten co napsal doslov, nějaký Červenák) a zázemí silného nakladatele u nás a vlivný časopis v zádech na Slovensku - co více si může začínající autor přát.

            K překladu samotnému a redakci bych se snad ani moc nevyjadřoval, je to zvládnuté dobře, narazil jsem snad jen na dvě slovenské vazby a jeden překlep - a to je u překladu z příbuzného a podobného jazyka (překlad, který je v některých ohledech daleko náročnější než ze skutečně cizího) zcela zanedbatelné. Neubráním se však konstatování, že se Wales tak nějak stává největším nakladatelem slovenských autorů v Československu, byť je vydává česky.

            Dušan Fabian se toto knihou zařadil mezi nové tváře naší fantastiky, se kterými bude nutno pro příště určitě počítat. Nějaké nováčkovské chyby by se našly, ale není to nic zásadního a na čtivosti příběhu to neubírá. Prostě máme tady v relativně krátké době dalšího nového autora s oblibou v drsných scénách (tak trochu zavánějících Kulhánkem...), podobně jako např. Martin Moudrý a jeho Temné záblesky.

Co říci závěrem? Na románový debut je Invocatio elementalium více než povedeným dílem, které si rozhodně nenechejte ujít. I když musím vás upozornit, že věci a lidé, které denně potkáváme se po přečtení této knihy pak najednou zdají takové nějaké jiné, v komunikaci s neznámými (a vlastně i známými) už si nebudeme tak jistí a budeme místy hodně přemýšlet co jsou vlastně zač a zda ta milá (nebo naopak protivná a šeredná) domovnice není čirou náhodou čarodějnice...

 

Hodnocení : 4,5/5

 

 (Dušan D. Fabian: Invocatio elementalium. Překlad: Robert Pilch. Obálka: Aleš Marenčík. Wales 2006, 429 stran, 249,- Kč)