ZO ZÁZNAMU A MIMO ZÁZNAM

Rozhovor pre časopis Fantázia (41/2008), prepis prvej (neupravenej) verzie. F: Duke Fabian; P: vydavateľ Robert Pilch

(Rozprával sa Juraj Malíček)

 

Malíček: Robo, o čom je nový Dukeov román?

Pilch: Možná tě překvapím, ale o elementálech... Ale důležitou roli tam má i svatý Jiří.

M: Výborne, každopádne, nie je to na zadný prebal knižky málo? Dušan, o čom je tvoj nový román?

Fabian: Hm... Je o hladaní a riešení vecí... Je dost ťažké odpovedať pri zábavnej literatúre na takúto otazku

M: Rozumiem, a čisto pocitovo? Kam si sa ako autor posunul? A Robo, ty paralelne s ním, kam sa Dušan ako autor posunul?

F: Každopádne by mal byť citeľný remeselný pokrok, čo samozrejme súvisí s "vypísanim". Nová kniha je omnoho premyslenejšia a kompaktnejšia ne debut.

P: Mám pocit, že Duke píše o dost lehčím stylem. Nedrhne to a jako překladatel a redaktor jsem měl podstatně míň práce. Na druhou stranu, trochu utlumil ty součásti svého stylu, které mu sice recenzenti i čtenáři vyčítali, ale mě se líbily možná nejvíc.

F: Ubral som odbočiek, tak je. Úplne sa to neeliminovalo, no snažil som sa, aby tieto moje úlety príliš nevytŕčali.

P: Mluvím o tom, že v Invocatiu byly poměrně dlouhé konverzační pasáže, jež některým lidem vadily, ale já u nich chrochtal blahem. Přesto se mi nová kniha výborně četla. A zápletka na mě působí propracovaněji a sevřeněji.

M: Je istota v písaní dôsledkom akejsi autorskej istoty v myslení? Si si ako už nedebutujúci autor istejší? Prvá kniha bola nesporným úspechom, písala sa tá druhá ľahšie?

F: Písala sa ľahšie z toho pohľadu, že už som vedel, čo presne chcem a vedel som odhadnúť, ako budú na jednotlivé veci ľudia reagovať.

P: ...a jaký rozsah si představuje nakladatel :)

F: Pri debute som skúšal, pátral a nechával všetkému voľný priebeh... Bolo to čisto iba o osobnej zábave z písania a rozprávania. Teraz sa pridala zábava z kombinovania na vyššej úrovni - nie len v príbehu. Viac sa do toho zapojili odozvy okolia. Ale samozrejme som nepísal na objednávku ani pre cieľového čitateľa. Vlastne pre jedného hej. Pre seba - v prvom rade to musí autora baviť samé o sebe...

P: A aniž bys věděl, tak taky pro dva korektory. Vzhledem k tomu, že píšeš o svatém Jiří, je zvláštní, že korektury dělali Jiří Popiolek a Jiří Pilch.

F: To bol zámer. Podľa Wikipédie je Jiří najrozšírenejšie meno v Čechách... Čistá vtierka :)

M: Otázka pre oboch - v akom vzťahu je nová kniha k tej starej, je priamym pokračovaním, uzatvoreným príbehom zo sveta Invocatia, jeho rozvinutím? 

F: Pestis Draconum je oficiálne voľným pokračovaním Invocatio Elementalium. No zároveň od nej neočakávajte Invokacio 2. Samotná zápletka je priamočiarejšia a čerpá z odkazu klasickej fantasy. Pravé tu je asi najmarkantnejší rozdiel oproti debutu.

P: Mě osobně potěšilo, že mi autor sdělil, jak to dopadlo s Davidem Ábelem. Na konci Invocatia jsem byl fakt zvědavý a Dušan nic neprozradil, dokud nebyla kniha hotová. Takže samostatný příběh, většinou se stejnými postavami a s několika novými. Taky styl je trochu jiný a až na jednu nebo dvě narážky myslím příběh dobře pochopí i čtenáři, kteří zatím ze světa elementálů nečetli nic.

M: Takže sa dá do sveta Invocatia a Dracona vstúpiť cez ktorýkoľvek román?

F: S tým zámerom to bolo písané. To pokračovanie je veeeeľmi voľné. Je to nová kapitola zo života niektorých postáv z debutu. Kulisy ostali, no ani nimi som sa nenechal príliš obmedzovať.

P: Jde to bez problémů, ale já bych přece jen doporučil číst podle vnitřní časové posloupnosti. Mě zpětně taky trochu mrzelo, že jsem povídku Tři černé úterky, kde se postavy cyklu objeví poprvé, četl až po Invocatiu.

M: Kulisy? To hádam nie!

F: Kulisy v zmysle "pravidlá sveta elementálov" – jednoducho to, s čím som sa tak vyhral v Invocatiu.

M: Samozrejme, lebo mne sa to zdá na celej teraz už sérii najdôležitejšie - vytvorenie funkčného fiktívneho sveta, metareality, ktorá unesie niekoľko príbehov. Koľko?

P: Jako nakladatel a čtenář říkám: doufám, že co nejvíc!

F: To bohužiaľ nezávisí len od autorovej fantázie, ale predovšetkým od záujmu čitateľov, ale sám mám v hlave minimálne dva ďalšie príbehy. No ak sa aj bude dariť, predpokladám, že sa neuzamknem vo Svete elementálov a v prestávkach by som rád vyskúšal aj iné končiny.

P: A přitom doufám nezapomeneš ani na svá další literární dítka. Co Marvin?

F: Presne na neho narážam.

M: Kto, alebo čo je Marvin?

F: Marvin the zombie je hrdina mojich dvoch rannejších poviedok.

P: Splatterpunková fantasy, výborný nápad.

M: Takže čosi "ľahšie, priamočiarejšie" ako romány zo sveta invocatia?

F: Nápad, z ktorého dnes dokážem vydolovať viac než v minulosti. Škoda ho opustiť, naozaj. Ale to je budúcnosť. Pointa je v tom, že nemám chuť sa opakovať. Veľa ľudí prekvapilo o koľko je akčnejší a rýchlejší Pestis Draconum.

P: Přiznávám - já jsem byl jedním z nich...

M: Predpokladám, že stále pracuješ, budeš niekedy v slobodnom povolaní? Spisovateľ profesionál? Dá sa to v našich podmienkach, Róbert, čo ty na to?

P: V našich podmínkách se to rozhodně dá, i když to není jednoduché. Chce to talent, štěstí a kázeň. jenže myslím, že Dušanvova cesta je jiná, že si zvolil literaturu jako koníčka, ne jako hlavní povolání. (Což je myslím trochu škoda...)

F: Robert ma má prečítaného. A má pravdu. Dokážem ísť s kožou na trh, tú odvahu mám. Aj chuť na sebe pracovať a zlepšovať sa.

M: Cítim tam ale?

F: Ale veriť vo svoj talent natoľko, aby ma uživil, to si zatiaľ netrúfam.

P: Mezi námi - ani talent mu nechybí. Ale neříkejte mu to...

M: V poriadku, nepoviem.

F: A ešte jedna vec tu je. Pochopil som, že písanie je drina.

M: Dobre chlapci, poďme na bulvár, trocha špiny jeden na druhého, na jednej strane autor - talent pobozkaný múzami, na druhej vydavateľ, v svojej podstate šikanujúci imperialista a z druhej strany - vydavateľ, čo nezištne drie od svitu do mrku a proti nemu bohém, spisovateľ, verbež.

F: Wow...

P: No, myslím, že do Sharona z Muže z Acapulka mám docela daleko. Nebo se pletu, autore?

F: Ale my sa máme radi!

P: Samozřejmě profesně a kamarádsky. Dušan má přítelkyni, já manželku a nechceme na tom nic změnit.

F: Všetko je o komunikácii. Robert, aj ja vykladáme všetky karty na stôl, takže vieme, čo od seba môžeme čakať.

M: Takže žiadna krv? Žiadne polnočne telefonáty, že kde je text a kde honorár?

P: Jistě, přesně tak to je. Přinese pár listů něčeho a chce za to peníze  Ale vážně... Navzájm se doplňujeme. Dušan by své knihy nejspíš neuměl vydat a prodat, já bych je rozhodně nedokázal napsat. Dušan je profesionál. Ještě nikdy se nestalo, že by nedodržel termín. A s penězi z mé strany zatím taky nebyly problémy. Nevidím důvod, proč nezaplatit někomu, kdo odvedl svou práci. Samozřejmě, pokud bych krachoval a byl na mizině, bylo by hůř, ale to by Dušan určitě věděl dopředu.

F: Túto spoluprácu môžem len a len chváliť. Aj v trhovom mechanizme funguje etika, no nie?

M: Výborne, toto je rozhodne lepšia alternatíva, čo momentálne robíte, keď nerobíte?

P: Když nepracuji, spím, nebo se věnuji manželce a svým dvěma malým dětem. Mrzí mě, že na ně mám míň času, než bych chtěl a než by se jim líbilo. Ale znovu rozjíždím vlastní firmu a každý začátek je těžký. Naštěstí je má žena úžasná a pomáhá, kde se jen dá.

F: Hm, ja konečne čítam. Beletriu, nie len odborné knihy a podklady k príbehom. Dal som si na pár mesiacov pokoj od písania, takže mám čas. Oživí to a motivuje k ďalšej tvorbe.

P: To já bohužel nemůžu. Pro mě je i čtení práce. Mám hromady rukopisů a polských originálů SF a fantasy knih. A české perly leží na poličce a čekají na dovolenou, nebo až bude (někdy) čas.

F: A sme pri príklade. Keby ma neistila moja každodenná bežná robota, musel by som už makať na treťom pokračovaní. Takto si môžem dať pauzu. V tom je tiež výhoda toho, že to stále beriem ako koníček.

M: Apropó, Róbert, ako vydavateľ, využívaš niekedy Dušana ako posudzujúceho protočitateľa, keď plánuješ vyniesť na trh kožu nového autora?

P: Ne, nepoužívám. Tohle podle mého názoru nepřísluší autorům. "Protočtenář" jsem především já. Nemůžu po svých autorech chtít, aby mi radili. Ti mají přemýšlet, co napíšou a jak to napíšou. Nakonec by neměli čas psát, protože by pořád četli... A navíc, neustálé čtení debutů by se mohlo odrazit na jejich stylu. Principiálně se nebráním, ale nikdy bych to svým autorům nenavrhl - a to ani v žertu.

F: Umenie a záujem konzumentov umenia sú strašne vrtkavé. Neviem, či by som vedel byť taký profesionál, aby som dokázal donekonečna udržiavať ich pozornosť. Autori nemajú ten správny nadhľad.

P: Máš pravdu. Je to jako s některými rockovými kapelami. Nikdy nebudou slavné, protože dělají muziku pro muzikanty. Jsou výborné, ale kromě profesionálů skoro nikoho nezajímají.

M: Robo, prečo treba Dukeho čítať? Duke, prečo ťa treba čítať? A s odpoveďou, že aby Robo neprišiel na bubon to ani neskúšaj.

F: Myslím si, že ponúkam inteligentnú (pozor, nie intelektuálnu!) zábavu.

P: Proč číst Dušana? Odpovím, proč ho čtu já. Protože mě jeho psaní baví. Je dobře promyšlené, místy vtipné a skvěle si u Dušanových knih odpočinu. Jsou knihy, které si přečtu jednou a podruhé už mě nebaví. Jako nakladatel samozřejmě každou knihu, kterou vydávám, čtu několikrát a Dušan je jeden z autorů, kteří mě baví i při třetím, čtvrtém čtení. Tak proto. A taky abych nepřišel na buben...samozřejmě.

F: Robert ma predbehol. Presne to som chcel napísať :) Snáď na ten bubon teda nepríde...